Vylet do nemecka

No tak jsem zabrousil asi po nejake dobe na muj blog a uz je to mesic co jsem sem nic nenapsal. A to jsem puvodne chtel psat kazdy vikend.

Za ten mesic se toho moc stejne nestalo. Jedina zajimava vec byl muj vylet do Nemecka. Minuly vikend jsem se jel za Jarkou do Darmstadtu. Puvodne jsem myslel, ze nepojedu, protoze stale neni opravene auto. Moc jsem s tim nepocital. Kdyz jsem ale minuly tyden prijel v patek z prace, tak me Gilles rekl, ze mechanik me pujci jine auto, ktere bude schopne dojet tech 900 km. Takze jsem se narychlo zbalil a asi v 7h vecer vyrazil smer Deutschland. Bylo to docela pozde, planovana delka cesty 5h. Ale znate to, vzdycky je to dyl.

Cesta byla opravdu dlouha a jeste prselo a byla mlha. Do Darmstadtu jsem dorazil asi pulhodiny po pulnoci. Ale jeste nez jsem zacal hledat misto kam mam dojet, resil jsem problem, ktery nastal asi 20km pred Darmstadtaem - kontrolka benzinu. No hledal jsem bezninku a nikde nic, az pak najednou na druhe strane cesty. Tak jsem musel provest takovou krasou U-turn na svetelne krizovatce a hura do Aralky. Docela jsem si oddech. Uz jsem myslel, ze nekde uviznu 5 km od Darmstadtu :-)

Vesele bylo taky hledani koleji Karlsdorf. Na mape jsem si to nasel, a jako vzdy jsem si myslel - to je jednoduche, tam trefim. No chyba lavky. Dostal jsem se do bli

zkosti koleji asi tak na 1km, ale nemohl jsem je najit. S Jarkou sme se po telefonu hledali, kde ze vlastne jsme. Docela sranda, asi po pulhodine, jsme se nasli na jedne autobusove zastavce, kterou jsem po ceste videl. Takze nakonec jsem dorazil na misto asi neco po 1h :-)

V sobotu mela jarka narozeninovou party, tak jsme rano vyjeli nakoupit nejake jidlo. A taky, jsem koupil Jarce jako darek lustr, tak jsme jeste schaneli listu a drat, abych ho mohl nainstalovat. No vecer pak byla party. Prislo tam asi 20 lidi, zajimave ze z toho asi tak 6 francouzu :-) Takze jsem si procvicil i francouzstinu, v Nemecku :D Party byla super. Na tech kolejich to tam opravdu zije. Jeste byla vecer jedna party. Tak sme pak na chvili pokracovali tam :-)

V nedli me Jarka provedla Darmstadtem. Je to fakt hezke mestecko. Neni moc velke, a je tam hodne zelene. A sami studenti. Ma asi 100 000 obyvatel, z toho 30 000 studentu. Zajimava je taky mistni univerzita Technische Universität Darmstadt. Ma budovi

doslova vsude po meste a v centru je to proste jen univerzia. Je uplne vsude. Doknoce i maly zamecek v centru patri TU :D

Vikend byl uplne super, moc jsem si ho uzil. Bohuzel v pondeli me cekala opet prace. Puvodne jsem chtel jet domu uz v nedeli vecer, ale tak se me tam libilo, ze jsem jel az v pondeli ve 2h rano a primo do worku :) To bylo docela narocne pondeli :-)

No jinak s autem do dneska stale nemam zadne zpravy. Mechanik stale

slibuje a nic. Tak aspon mam to nahradni auto, z kterym uz muzu pripadne delat i nejaky ten vylet. Ale uz bych rad mel svoje auticko.

Dneska jsem si na obed aspon pro zvednuti nalady uvaril dobry obed

- pstrosi vejce s bramborovou kasi a s syrovou omackou. Mnam. uplne jsem se prejed.

Auto a jiné přihody

Tak jsem si konečně našel čas něco jsem připsat. Co se mě přihodilo během minulých dvou týdnů ?

Problémy s autem

Poslední dobou se mě u pravého zadního kola odzýval takový divný zvuk, nejdříve jen sem tam, potom to bylo častěji. Tak jsem se rozhodl zajet do servisu ať se na to podívají. Myslel jsem si, že to budou jen zadní tlumiče. V servisu mě ale vyvedli z omylu - na autě je potřeba vyměnit celou zadní nápravu (u peogeotu 206 to tak prostě je, když se to pokazí) a plus mě ještě zjistili, že přední brzdy jsou taky celkem kaput včetně nějakých kloubů či co ( francouzsky rotule de directions). Nejvíc mě ovšem nepotěšila cena celé opravy (1500 € = 39 000 Kč). Když jsem to řekl domácímu, tak se nabíd, že se pokusí poptat tady ve vesnici, jestli by to místní mechanik neudělal trochu levnějc. Přišel teda z cenou 900 - 950 € za výměnu zadní nápravy ( 1090 € v původním servise). Zvažoval jsem i jiné varianty, jako třeba dopravit auto domů a nechat ho opravit tam. Jelikož je ale auto nepojízdné, muselo by se tam odvézt na vozíku a to by mě se vším všudy vyšlo zhruba stejně. Takže jsem kývl na tu cenu 950 € tady v Thoiry. Brzdy a ty čepy ještě třeba měsíc počkají, nejsou akutní, ale bez nápravy nemůžu jezdit.

Cestování na kole

Protože už od soboty minulého týdne nemám pojízdné auto, tak jsem zkusil jezdit do práce autem. Tento způsob dopravy však má jistá úskalí. Za první, bydlím docela v kopci (asi tak 100 m převýšení). Cesta do CERNu je v klidu, jedu celou dobu z kopce, ale opačně je to fakt šílený opruz. Vždycky myslím, že vypustím duši :-) Druhá věc je, že kolo, které mám půjčené z CERNu asi opravdu není dělané na nějaké velké ježdění, natož tak do kopce. Připadá mě, že je to něco jako odlehčená verze kola Ukrajina :-) No a třetí věc je, že tahat na tom kole batoh s notebookem a pitím a ještě k tomu nákup do toho kopce je fakt šílené. Nemluvně o tom, že se při tom mrťos zpotím. Další věc je déšť, který už jsem jednou na kole zažil - taky nic moc příjemného.

Kolo sem teda z větší části zavrhl. Místo toho jsem zkusil místní autobus Y, který jezdí tak jednou za hodinu z Thoiry do Ženevy. Blbé je, že na zastávku autobudu musím tak 15 minut pěšky z kopce/do kopce. Ale tak aspoň dělám něco pro zdraví :-) (Ale rozdíl oproti strahovu za 5 min :-) ) Zajímavý je tady prodej jízdenek. Čekal jsem, že bude třeba nějaký automat na zastávce nebo že bude prodávat jízdenky řidič. Tady ale mají automat na jízdenky přímo v autobuse - bere eura i franky. Jen má jednu chybku - nevrací drobné. Takže mě už jednou stála cesta místo 3,20 4 CHF :-) Lepší jsou asi eura, to stojí lístek 2€.

No jinak jsem jel teď už do práce taky dvakrát s mým kolegou Rafaelem, který bydlí asi 50 metrů odemně. Taky možnost dopravy zatím.

Bankovní karta

Když jsem si zařizoval účet, dostal jsem k účtu taky kartu na výběr z bankomatu, která měla přijít poštou asi tak do 5 dnů. Asi po 14 dnech, když mě karta stále nepřícházela, jsem šel do banky to řešit. Nejprve, ale musím vysvětlit můj problém s adresou kanceláře v CERNu. Když sme jezdívali do CERNu z práce, meli sme kancelář v budově 591. Když jsem ale nastoupil na tuto stáž, sedím v budově 14. Když jsem zařizoval účet, tak jsem ještě nevědel, kde budu sedět, tak jsem tam nechal starou adresu. Druhý den nato jsem už veděl novou adresu, tak jsem ji byl změnit v bance. Tam mě řekli, že papíry k e-bankingu mě musí ještě poslat na starou adresu, ale že bankovní kartu pošlou a novou (zrušil první kartu a objednal druhou). A tak jsem čekal a kontroloval schránku ve starém kanclu. Další problém - schránka u našich dveří upadla, a tak jsme vlastně neměli žádnou. No nevadí, dopis s e-bankingem jsem našel ve vedlejší schránce. Takže ok. Ale karta pořád nic. Po těch 14 dnech, jsem to nevydržel a zašel do banky. Tam mě ženská zrušila i tu druhou kartu a objednala 3, která přijde na pobočku. Co se dá dělat. Ovšem to nejlepší přichází - kolega z UTEFu přijel do CERNu a měli sme jít do podzemí (do ATLASu) a tak jsme šli do kanceláře pro helmi. No a co nevidím, když otevřu dveře - na stole jsou tři dopisy z banky :D - Přišel mě pin na první kartu (která ani nedošla) a druhá karta + PIN, kterou jsem mezitím zrušil :D Ještě že za to neplatim :-) No nic, asi za dva dny jsem si vyzvedl na bobočce třetí kartu, tentokrát už funkční. Ale proč to dělat jednoduše když to jde složitě... To mě připomíná, že už jsem dostal první výplatu (25.9) a hned mě strhli pojištění za tento měsíc.

Kino Inglorious Basterds

Ve středu minulý týden jsem se rozhod, že se podívu na film Inglorious Basterds, který mě všichni doporučovali. Zmínil jsem se o tom na obědě s kolegou Ragaelem a jeho znamým Francois. Francois řek, že půjde taky i se svou přítelkyní Soizic. Tak jsem s nima večer jel jejich autem do multi kina Belexert v Ženevě. Jedna věc mě tady zaujala, a to že měli na plátně titulky zárověň v němčině a ve francoužštině. A když se ve filmu mluvilo francouzsky, tak se přepnuli francouzské na anglické, když německy, tak německé na anglické :-) Film byl fak úžasný a hlavně herec co hrál hlavního záporáka, ho hrál fakt skvěle.

Kurzy tance

Abych se tady po večerech nenudil, rozhodl jsem se, že budu chodit do dvou kurzů tance - společenské tance a lindy hop. Abych věděl do čeho půjdu byl jsem v sobotu na večeru otevřených dvěří, kde se jednotlivé kurzy prezentovali. V nabídce tu jsou ještě - rock & roll, west coast swing, argentin tango a salza. V pondělí jsem byl na první hodině lindy hopu. Bylo to fajn. Bylo nás tam asi 3 chlapy a 5 holek :-) mladší i hodně starší. Na první hodině jsem se toho učili docela hodně ale tak jakžtakž jsem to zvladal. Instruktoři jsou příjemní, ale mluví jen francouzsky a když je puštěná hudba, není to úplně jendoduché jim rozumnět.

Ve středu jsem pak šel na ty společenské tance. Ty se ale nekonali, protože se jim porochali dveře od sálu a nechtělo to otevřít na nějakou magnetickou kartu či co. Ale podle toho co jsem se tam sešeli, tak nás tam byla většina chlapi a asi dvě ženské a ještě starší. No co už. Tak snad se tam aspoň něco naučím. :-)

Medipix Meeting

Jelikož se tento týden konal v práci Medipix Meeting, tak jsem dva dny prozevloval na prezentacích a tak. Ve čtvrtek jsme pak po skončení prezentací, měli přípitek pravým šampaňským a dokonce nějací lidé z nového zélandu dovezli šampaňské z tama. (vtipkovali, že s příchutí kiwi). Po přípitku se pak jelo ještě do Ženevy, do italské restaurace na večeři. Restaurace byla opravdu italská, protože i číšníci byli italové a mluvili italsky. Tak jsem si dal mojí oblíbenou šunkovou pizzu + extra vajíčko :-). Nebyla špatná.

No a to je asi tak vše, co se minulé dva týdny událo. Doufám, že příští týden už budu mít opravené auto, abych mohl třeba další víkend někam vyrazit.

P.S. Doufám, že je to asponň trochu čitelné, opravdu asi postrádám to "básnické střevo" :-)

Druhý týden

Opět originální nadpis (kdo je má ale vymýšlet) :-) Další týden uběhl jak voda. Je to hrozné jak to letí, zvlášť když člověk pracuje od 8:30 asi to 18:00. Mí kolegové jsou asi trochu workoholici, protože, když dorazím do práce v 8:30 tak už tam jsou a když odcházím po šesté, tak tam aspoň jeden ještě je - tak je mě to blbé odcházet už v 5h :-)

V pátek mě taky dorazil konečně "dopis" z banky UBS, kde jsem si zřídil účet. Byla to spíš taková menší krabička. Sem si říkal, co zajímavého mě v tom posílají. No když jsem to otevřel docela jsem se divil - V UBS mají zajímavý systém přihlašování do e-bankovnictví. Obdržel jsem něco jako kalkulačku a k tomu čipovou kartu. Když se budu chtít přihlásit do banky, tak musím dát kartu do "kalkulačky" napsat můj pin, obsat nějaké vygenerované číslo z webové stránky a poté tam opsat číslo, které mě vygenerovala "kalkulačka". Zlaté SMSky ;-) A to ještě nemám PIN ke kalkulačce - ten prý dorazí e-mailem.

V sobotu jsem vyrazil do Ženevy, do nákupního centra, podívat se, kolik tu co stojí. Centrum bylo docela velké, ale výběr nic moc. Oblečení je tu docela drahé, ale tak u nás je taky. Takže možná nastejno. Nějaké slevy jsem tu moc neviděl. Když už jsem byl v tom centru, tak jsem zašel do místního supermarketu (Migros) a nakoupil nějaké zásoby. Na víkend jsem měl naplánované praní, tak jsem se díval po nějakém tekutém prášku. Výběr teda dost špatný. Možná to bylo jen tímhle obchodem, ale měli tam více méně jen tři druhy tekutých prášků. Tak jsem koupil nějaký na barevné prádlo za 16 CHF. V oddělení sladkostí jsem ale objevil velmi dobré perníčky s malinovou příchutí. Taky jsem si tam koupil dobrý sýr, o kterém jsem si myslel, že stál jen 4,5 CHF. Ukázalo se ale, že stál 9 CHF, No co už :-) Když jsem ho ukázal domácím, tak mě řekli, že tento sýr se jen tak nejí, ale ohřeje se a jí se nějak s brambory či co. Tož uvidíme ...

Dnes (neděle) jsem opět nemusel vařit. Gilles se rozhodl, že se bude grilovat na oběd a že mě zvou. Tak sem dostal velký flák grilovaného masa a taky nějakou grilovanou zeleninu (baklažán a asi cuketu) a opékané brambory. Bylo to moc dobré. A samozřejmě, protože jsme ve Francii, tak nechybělo víno. Dneska jsem se taky rozhodl, že si vyperu (no spíš mě donutil nedostatek čistého oblečení :-)) Pračku tady mají ve sklepě, tak člověk musí jít ven. Ale co mě docela potěšilo, že tu mají sušičku na prádlo - takže v zimně nebude problém s schnutím prádla.

No jinak co se týče nějaké zábavy tady, tak to zatím nic moc. V CERNu zatím kromě kolegů nikoho neznám a ani o žádných párty jsem neslyšel. Takže zatím dost nuda. Uvidíme, třeba se to nějak zlepší.

První týden

Tak jsem si konečně našel trochu času, abych postnul na blog nějaké další informace o mém pobytu ve Francii/Švýcarsku.

Práce

Práce je velmi podobná té, kterou jsem dělal v UTEFu v Praze. Kolegové v práci jsou docela fajn, jeden je Španěl - Rafael, Kanaďanka - Winnie, Němec Lukas a angličan Richard. Zatím sedím v kanceláři jiného kolegy, který je na dovolené, ale někdy příští týden by mělo proběhnout velké stěhování národů a já bych měl skončit v kanceláři s Winnie a Rafaelem. V pátek jsem už také konečně vyřídil většinu formalit a hlavně jsem už dostal klíč od kanceláře.

Co mě tady docela překvapilo je, že výplatu člověk dostává ještě ten samý měsíc, tak kolem 25. Což je oproti Česku příjemná změna :-) Zařídil jsem si už i účet u švýcarské banky UBS. Má to jen jednu chybku, že k účtu dostanu jen kartu na výběr z bankomatů UBS, nemůžu s ní platit v obchodech :-( Ale tak je to asi jedno, protože většinu věcí budu kupovat v EUR ve Francii. Stejně budu ještě muset nějak vyřešit, jak převést CHF na EUR :-)

Bydlení

Domácí jsou opravdu fajn. V sobotu jsem se např. chystal, že si udělám oběd (těstoviny s mletým masem - nějak člověk musí začít ;-) ), ale Barbara mě nabídla, že mě dá část obědu co připravovala - Le Quiche, vypadá to asi nějak takhle:

A je to i velmi dobré. Recept je jednoduchý - těsto okolo se koupí v obchodě. Dovnitř se dá mix smetany,mléka a vajíček + mozzarella a šunka.

No v sobotu večer jsem se teda chystal, že si udělám konečně ty těstoviny. Tak jsem začal a přišel Gilles a když mě viděl, že mě pomůže (on je totiž profesionální kuchař, ikdyž teď pracuje na poště). No víceméně to udělal za mně :-) Ale bylo to fakt zajímavé pozorovat profesionála u práce :-) Já jsem se dostal k vaření až dneska (neděli), a pokusil jsem se zopakovat to co mě předvedl. Zhruba se to povedlo, ale nebylo to tak dobré :-)

Jinak v sobotu jsem si udělal malý výlet po Thoiry, abych trochu poznal kde že to vlastně bydlím. Nějaké fotky jsou na fotogalerii na picasaweb. Taky jsem si vyjel autem nad barák asi 4 km na místo, z kterého je rozhled na Ženevu.

To je asi tak vše co se zatím událo.

Cesta, Ubytovani, atd.

Tak jsem dneska rano vyrazil v něco po 7 hodině z Prahy. Řekl jsem papá kolejím a mému spolubydlovi (konecne sem se ho zbavil) :-) Cesta byla dloooouhaa a strasne monotoni, z Prahy na dalnici na Plzeň, stále rovně (asi 500 km) pak zatočit na jinou dálnici, zase stále rovně až do Ženevy :-) Dorazil jsem asi v 5:30. Jelikož je Ženeva kolem CERNu docela rozkopaná, kvůli nové tramvajové trati, tak sem nejak blbě odbočil a trochu zabloudil - udělal jsem si vyhlidkovou jízdu po části Meryin. Nakonec sem ten CERN nějak trefil a zdárně dorazil.

V CERNU jsem se ukázal mému budoucímu nadřízenému a pak se vydal směr francouzský venkov, do vesničky Thoiry. Dojel jsem skoro až k domu a když sem sedival na mapu kam mám dál jet, tak vedle mě zastavilo auto, sem si myslel, že mě asi chce pomoct s cestou a on že: "Are you Daniel ?". No světe div se, byl to muj nový pán domácí (jmenuje se Gilles) :-). Potom už bylo najití domu opravdu jednoduché. Gilles mě ukázal barák, dal mě klíč a že se můžu hned nastěhovat. Asi tak po pul hodině mě řekl, že jede někam na nějakou schůzku nebo co a že manželka (Barbara) příjde později. Ta dorazila tak kolem 8 hodiny, je původem s Polska. Oba manželé jsou velmi sympatičtí a velmi příjemní. S paní domácí jsem si večer přes půl hodiny povídal francouzsky :-)

Zítra ráno vyrazím za prací do Švýcarska a hlavně pujdu vyřizovat různé formality a tak. No a abyste viděli, kde že to vlastně bydlím, tak přikládám pár fotek...

P.S. Omluvte pravopisné chyby a chybějící háčky a čárky, už jsem dlouho nepsal nic s diakritikou :-)

Obrázky jsou na: http://picasaweb.google.com/dan.turecek/

Ne Francie, ale Švýcarsko

Tak všechno je nakonec úplně jinak. Nejedu na erasmus do Francie, ale místo toho jedu na jednoroční pracovní stáž do Ženevy ve Švýcarsku. Celé to vyřizování a papírování kolem erasmu bylo nakonec úplně zbytečné. Místo toho jsem si vyběhal další administrativní kolečko v práci a na ČVUT.

Vyřizování erasmu

Jednoho krásného dne jsem se rozhodl, že pojedu do Francie a nejlepší možnost jak se tam na delší dobu podívat je právě program Erasmus. S vyřizováním jsem začal už někdy na podzim minulého roku a v této fázi se stále nacházím. Teď už mi pouze chybí Learnig Agreement potvrzený partnerskou školou ve Francii. A to je právě průšvih, ze školy mi napsali, že musí být změněn a že se ozvou. No zatím pořád nic. Tak jsem tam napsal a dostalo se mi akorát automatické odpovědi, že příslušná osoba je na dovolené do 20.7. !! Merde!

Abych mohl odcestovat, potřebuji mít podepsanou jistou finanční dohodu. K té zase potřebuju již zmíněný Learning Agreement. No a jak už to u nás s birokracií chodí, musím se objednat asponň 14 dní před odjezdem. A to mají na stránkách podmínku, že bych měl doložit, zápis na další školní rok. Zápis = zapsání předmětů, které bych měl studovat. Ale jelikož budu na Erasmu, žádné předměty tady studovat nebudu. Aby mi na studijním dali status Erasmu, potřebují finanční dohodu. .... SMYČKA :-/

Jsem z toho již pěkně nasr*ný a čím dál tím víc nervózní. Úžasné je, že na konci června budu týden ve Švajcu, a na schůzku ohledně finanční dohody se musím objednat telefonem. Už to vidím, že budu muset volat z tama, abych to stihl. Fakt super.

Si někdy říkám, jeslti mě to stojí vubec za to. Sem mohl zůstat doma na prdeli... :-(